wz
*****

Troška bilance 2010

Nevím, jestli to cítíte taky, ale žijeme o víkendech. Vezmu-li v úvahu klasickou pracovní dobu (po - pá) či školní docházku, nemůžu se tomu pocitu ubránit. O to víc mě utvrzuje to, že od půlky března, kdy se začly konat psí akce, bych vám byla schopná vyjmenovat víkend po víkendu všechny možné i nemožné akcičky, kterých jsme se zúčastnili (jistě odpustíte vteřinku na šátrání v mé děravé paměti).

Vím přesně kde začít. Konírna, Obranářský víkend a Dogfrisbee vejkend. Tři víkendy v té nejlepší společnosti a v podstatě naplněné flákáním a zábavou. Udály se tento rok snad již jen 2 či 3 akce, na které vzpomínám stejně ráda a obdobně často.

Koncem dubna začala závodní sezóna. Od té doby jsme do konce června nedělali nic jiného než že jsme jezdili po dogfrisbee :o) Mimo jiné jsme 2x navštívili Nymburk a 2x zahraničí (naše první soutěž v zahraničí - Polsku). První Nymburk (distanční) pro mě znamenal první větší pomoc s organizací závodů a seznámení s bláznivými maďary, to se taky nedá zapomenout :-) No a v neposlední řadě jsme tu zaperlili na výsledkové listině! První místo v dogdartbee! Ovšem samozřejmě kdyby to bylo bývalo s Comíkem, byla by radost asi milionkrát vyšší, nicméně - díky, Šárko, žes mi svěřila Kerrýska! :-) Že to bylo poprvé kdy jsem měla v závodě 2 psy, to snad už ani nestojí za řeč. A koncem května 5 lidí a 4 středně velcí psi v 1 autě hurááá do Wroclawi! První zahraniční závod, to je událost :o) Polsko je pověstné silným sponzorem, takže zavalení jejich dárky neminulo ani nás a navíc mě mile překvapil i náš výsledek, takže výprava na jedničku! :-)

Červen jsem sice zmínila v předchozím odstavci, ale po zvážení jsem usoudila, že stojí za jeden celý. MČR v dogfrisbee pro nás bylo sice již druhé, ale minule nebyla možnost semináře s tak váženou návštěvou - Yachim a Shaunem. Ač jsem se bála, přihlásila jsem nás a dobře jsem udělala. Zaprvé to bylo velmi zajímavé a zadruhé Yachi smazal téměř všechny výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými týmy, a tak jsem se necítila až tak hloupě... O pár dní později jsme už seděli v autě na dalekou cestu do Poznaně. Komická situace u startovky 2.kola. Nemohla jsem nás tam najít, tak jsem začínala obrušovat angličtinu, že se půjdu zeptat, ale zběžné přehlédnutí TOP 5 mi vyrazilo dech - MY tam byli!! Jo, Poznaň - jedny z nejlepších letošních závodů, ze kterých jsme taky dorazili úplně nejpozději. Někdo by už vstával do práce... :o)

Červenec byl ještě nabitější, a to zejména tábory. Mišmaš a dogfrisbee tábor - jeden lepší než druhý! Závody na přelomu července a srpna byly bohužel zahalené do černého hávu, ale nám přinesly nečekaný úspěch! :-) Srpen byl ve znamení velkých příprav na naše první závody (pořadatelsky) a spadl mi obrovský kámen ze srdce, že to vše nebylo zbytečné. Ba naopak! Snad jsme si nenasadili laťku až příliš vysoko :-)

Září. Dvě akce velkého formátu! Polské finále a Mistrovství Evropy. Zas a znova jsme si ověřili, jakou mají v Polsku úděsnou dopravu. Evropa (v Holandsku) bylo totiž 2x dál, ovšem časově to trvalo téměř úplně stejně :-/ Kdyby se nám v Čechách dařilo tak, jako v Polsku, byli bychom minimálně v semifinále (TT a DDB), protože Comík se vážně moc pěkně snažil :-)

Zato v říjnu už jsme měli (kromě našich hvězdných 56,5m při Quadrupedu ve Dvoře) svatý pokoj. To je sice hezké, ale protože mě začly přeci jen svrbět prsty, že bychom ještě něco podniknout mohli, přihlásila jsem nás na agility závody. Výkony vysoko nad očekávání (které jsem ani moc neměla), takže pěkná tečka za sportovním rokem. V listopadu jsme byli akorát fandit na musherských závodech, střihli jsme si ZZO a jinak už jen a jen flákárna.

Pravda, ještě jednu akci jsem opomněla! Do školy jsem měla vytvořit krátké video týkající se aspoň velmi okrajově naší fakulty. No a vymyslete něco aspoň trošičku zábavného a hlavně originálního... Tak jsem angažovala Comíka a společně jsme to dali dokupy :-) Takže mám doma takovou malilinkou mediální hvězdičičku :-)

Jinak ale opravdu jen lenošíme a užíváme si sníh, který Comík miluje. Myslím, že odstěhovat se někam na sever by ten pes přivítal s radostí (narozdíl ode mě) :-)

Chtěla jsem přihodit pár čísel a faktů, ale nakonec mi to přišlo dost nudné. Tak to shrnu: Zúčastnili jsme se 29 akcí (závody, semináře, tábory, ukázky), z toho dogfrisbee závodů bylo 12 (4 zahraniční - Polsko a Holandsko). Polská Wroclaw byl náš první zahraniční podnik, nejlepší umístění ve freestylu s Comíkem je 6.místo (Poznaň), ale nejlépe jsme se předvedli v Ústí (2.kolo). Taky jsem se poprvé umístila při dogfrisbee na bedně a to hned na stupínku nejvyšším, ale bez Comíka... Comíkovi se ale v distančních disciplínách docela dařilo! Kdyby se dávaly ceny do pátého místa, pár jsme jich taky nasbírali! A důležitou zprávou jsou také 3 vrhy, jejichž je Comík otcem. Jsem tedy již osmnáctinásobná babička :-) Tak a nevím, jestli by tohle bylo bývalo nestačilo jako shrnutí minulého roku :o)

Joooo a ještě něco jsem chtěla... To to bude zase dneska román, že to nikdo ani nepřečte :-/ Ale toto je důležité :-) Ještě začátkem roku byl Comík takový pěkný puberťák. Jak viděl fenečku, musel si ji jít očuchat. Jak viděl psa, taky si ho musel jít očuchat. Zkrátka a dobře když byl na procházce v dohledu pes, měla jsem velký problém ho odvolat. Nevím přesně kdy, ale během roku se tohle zvrtlo a myslím, že proto, že já jsem k běžné poslušnosti změnila přístup, změnil ho i pan C a úplně nám to vyhovuje. Přibíhá teď s radostí a zájmem a mně se moc líbí, když ho vidím takhle veselého :-) Měla bych ještě tolik co napsat, ale pro jeden článek je toho habaděj :-)