wz
Zima 2013/2014

Proč se flákáme a vymlouváme na bolavou packu?

Vše začlo koncem dubna 2013. Comík nevýrazně, po odpočinku po námaze, kulhal na levou zadní packu. Nevypadalo to vážně, po týdenním klidu byl v pohodě. Asi měsíc. Pak opět to stejné - námaha, spánek, 3 kulhavé kroky, ale jinak běhal a očividně ho nic nebolelo. Jak jsem se ve svých úvahách shodla s kamarádkami veterinářkami, kdyby to byl příznak něčeho vážného, kulhal by víc a pořád. Naordinovali jsme mu delší klid a doplňky stravy. Vypadalo to lépe, vždy dokud jsme nezačli cokoliv dělat. Pak jsme byli zase na začátku.

Jako na vlnovce jsme se pohybovali pár měsíců. Přišli na řadu odborníci ortopedi. Jenže těžko popíšete problém, když pes očividně nekulhá (protože kulhá jen těch pár kroků po spánku). A já samozřejmě zapomněla, která noha to byla :-) Pan doktor č.1 (nechci jmenovat) mě přesvědčoval, že ta pravá, co tvrdím, se mu zdá úplně v pořádku. Pohmatem by prý mooožná ukázal na lehce zvětšené levé koleno. Jenže když já tvrdím pravé, tak to je těžký... :-) Další návštěva byla za pár měsíců (nekulhal), když jsem si ujasnila, která noha to vlastně je (opět kulhnul). Doktor č.1 řekl, že se mu zdá to koleno víc napuchlé, než minule. Ale aby dělal závěry, potřeboval by si psa přispat a do kolene se podívat. Vyslechli jsme si hrůzný scénář o operaci TTA, poděkovali a měli o čem přemýšlet...

Nechtělo se mi do té operace (řezat na pohled zdravého psa?), ale aby si ty vazy v koleni přetrhal časem úplně, to se mi samozřejmě zamlouvalo ještě méně! Náhodou jsme dostali doporučení na dalšího ortopeda. Nu což, za zkoušku to stojí - víc hlav víc ví... Pan doktor č.2 prohmatal snad úplně každý centimetr Comíkovy levé zadní. Nic neobvyklého nenašel. Při hýbání se ale cukal v kyčli. Proběhl rentgen, jenže kyčelní kloub byl jako nový. Kolenní taky. Až na maličkou kůstku navíc. Sice ostrou, nicméně úlomek to není, vše okolo předpisové. Ale prý občas takhle v kolenech bývají nějaké kostičky a pohybu by vadit neměla. Ani artrózu kolem sebe nemá... Dohodli jsme se s panem doktorem na dvoumědíčním absolutním klidu. Svaly ochabnou, nepodrží tolik, co teď... A mohlo by se něco ukázat. Snad to ale bude naopak - pokud by to byl sval (psoas major - jediná možnost, která pana doktora napadla), za tu dobu by se měl dát dokupy. DVA měsíce! Venčení 3x denně na vodítku 10 minut, krokem. Jinak doma, případně v kleci. Období jak z hororového filmu! ;-)

Kupodivu si Comík po prvním, nepříjemném týdnu zvykl a až na ty zmenšené krmné dávky si nestěžoval. Byl neskutečně hodnej, prostě bezvadná přizpůsobivá borderka! :-) Po určené době jsme vyrazili na kontrolu. Reakce na hýbání packou byla znatelně menší (prevít si pamatoval tu nožičku, co ho bolela a na mezikontrole se cukal při polohách, které nemohl ani cítit). Nic jiného prostě pan doktor necítil a necítil. Postupně jsme zatěžovali až jsme začli trénovat... A doufám, opravdu hrozně moc doufám, že už to bude dobré (a musím to zaklepat!).

Co nám ty 2 měsíce totálního klidu daly a vzaly? Plus nějaké závěry... Doplnění 26.8.2014:

Protože se obtíže vrátily, je nutné už konečně NĚCO vymyslet. Zkoušíme alternativní neinvazivní metody, nejprve Dornovku. Pak se uvidí.

V červenci tedy podstoupil Comík první ošetření. Pár prstů, které často trpí na drobné úrazy, bylo srovnáno. S jedním na přední pacce to bude zřejmě běh na delší trať, neboť nechce držet, potvora! A začal dělat problémy, Comík na tu packu někdy kulhá - hlavně na tvrdém povrchu. Hlavní problém byl ale zjištěn na páteři. V oblasti pánve a kříže (nemám vzdělání v oblasti anatomie, takže tyhle informace s rezervou) byl zjištěn velký posun jednoho obratle a několik dalších menších nesrovnalostí. Bylo jasné, že tak jednoduché to nebude. Netěší mě, že za kulháním mohl stát úraz (jinak nejspíš nemohly ty dislokace vzniknout), ale jsem ráda, že to snad není genetického původu. Jo a ten problematický obratel je navíc propadlý, no hrůza!

První ošetření vypadalo nadějně, ale nemohlo napravit vše. Pomohlo u těch méně zasažených obratlů, u toho extrémního moc ne. Dostali jsme domácí úkoly a snažíme se plavat a masírovat postižené místo. Při druhé kontrole po 14 dnech jsme dostali pochvalu. Na postižené zadní pacce (ta levá, která o sobě dala vědět) se začaly objevovat svaly a zpevnil se kyčelní kloub! Sláva, aspoň něco! :-) Nicméně problém na páteři je pořád dost velký. Kupodivu hýbání s obratlemi Comíkovi moc nevadilo, ale ten prst na přední pravé, u toho se hodně vzpouzel :-( Obojí pochopitelně může souviset...

Další sezení je v plánu, jen Comík dostal delší čas na regeneraci. Obávám se, že pravá přední bude zase zpět, neboť na ni Comík střídavě kulhá... :-/ Záda se mi nejdřív zdála bez výrazné změny, ale po pravidelných masážích mi přijdou lepší. Nejsem ale odborník, abych mohla soudit!

Není jisté, že problém se zadní packou skutečně pochází od obratlů, ale je to pravděpodobné. Snad dovedeme Dornovku zdárně k cíli a pak uvidíme, co se změní - už aby to bylo! :-)

Doplnění 24.5.2015:

Na podzim jsme Comíkovi ještě nějakou tu Dornovku dopřáli, ale bylo to čím dál lepší a v mezičase nekulhal, nebo minimálně. Měl klidový režim. Prognóza zněla, že by snad ještě mohl i závodit! :-) Po docela intenzivním ošetřování však bylo potřeba, aby se tělo vyrovnalo s novinkami, a tak dostal Comík Back on Track na zimu a bylo domluveno, že další péče bude až na jaře.

Celou zimu, vždycky když šel ven, nosil Comík kabátek. Bylo to na něm ohromně vidět, vůbec nenabral zimní srst, spíš jako by ještě víc vylínal. Naopak zjara, když už bylo teplo a přestali jsme Back on Track nosit, stihl trochu nachlupatět :-) Kabátek měl poměrně napevno a spolu s těmi změnami, co se s jeho tělem staly, si zřejmě zvykl na trochu odlišný pohyb, než jsem u něj zvyklá. Prostě když přikrývku přestal nosit, všimla jsem si, že běhá jinak než dřív. S kabátkem byl ale schopný veškerého pohybu, běhal s ním i pro frisbee, nevypadalo to, že by ho nějak omezoval. Jen mě tato skutečnost překvapila. Ale že by lépe chytal, to zase ne :-) Uvidím, co mu zůstane, zatím to nijak víc neřeším.

Jarní Dornovka ukázala, že záda ještě nejsou úplně napravená, ale hlavně že je má dost rozvolněná a obratle nedrží, jak by měly. Budeme muset začít cíleně posilovat. Před ošetřením začal kulhat na přední, což se ukázalo, že bylo způsobeno pohybem lopatky. Napraveno. Překvapilo mě, jak je jednoduché přijít k úrazu, po kterém pes tak výrazně kulhá... Prý i když běží po boku jiného psa a vráží do sebe, se to může stát. To si totiž teď naši psi hodně oblíbili - že by Comík vrazil do něčeho jiného, o tom nevím. To mě teda nepotěšilo.

Uvidíme, jak dál, ale mezi jednotlivými Dornovkami zkoušíme normálně fungovat. Další sezení je zítra, tak budeme zase moudřejší...