wz
7.11.2009

Mistrovství České republiky v dogdancingu (Praha - Letňany)



Naše první oficiální dogdancingové závody!

Se Šárkou a Kerrym jsme si vytančili druhé místo v kategorii dvojic...


Za to, že jsme se zúčastnili svých prvních oficiálních závodů v dogdancingu, patří dík především Alče Smolíkové, která do nás od naší dogdancingové premiéry v červnu u nich v Nymburce pořád hučela, ať si pořídíme pořádný kostým, splníme kvalifikační kritéria a jedem na republiku. No, ani já ani Šárka jsme z toho nejdřív nebyly nadšené, ale časem to v nás začlo hlodat, ale už bylo pozdě na splnění kvalifikaček (složení jedné DD zkoušky na výborně nebo vítězství v jiné soutěži). Jenže co se nestalo, v DogStudiu v Petrovicích připravili narychlo ještě jeden termín zkoušek a to v den uzávěrky přihlášek na republiku. Tak jsme se vydali do Petrovic a modlili se, ať to vyjde. Žádný problém, splnili jsme vše, na co jsme se přihlásili a dokonce nad naše očekávání skvěle. V tu chvíli jsme už měli jisto, že na své první oficiální závody vyrazíme, tak mohlo začít shánění kostýmu. Nechtělo se nám za něj utratit celé jmění, ale už jsme začínaly být zoufalé, protože jsme nemohly nic sehnat... Nakonec mou mámu (které jsme tímto (a dalším) hodně zavázané) napadlo zkusit army shop. Hledaly jsme kostým četníků ze St.Tropez, což sice možná pod army shop úplně nespadá, ale světe div se - kalhoty (á 15 Kč) měli ve dvou velikostech (72 a 76), z nichž ta první jmenovaná nám padla jako by na nás byla ušitá (a měli jen poslední 2 ks!), s čepicí (á 15 Kč) to bylo naprosto stejně - padla a měli poslední 2 ks. No a košile (á 75 Kč) - překvapivě měli i vojenské oblečení velikosti 38! Jediné, co jsme potřebovali nějak doladit byla dohoda (opasek a pásek přes rameno). Když jsem ale jednu pěknou našla zahrabanou doma, nedalo se svítit a jelo se do army shopu narychlo ještě jednou a nejdražší kousek (99 Kč) se prostě musel koupit. Šárčina SMS ze čtvrtečního večera mluvila za vše - stálo v ní něco jako: ´No, nevím, jak to říct, ale... Ten kostým je ÚŽASNÝ!´ :-D

Co se týče soboty, tak vyrazili jsme z HK v sestavě: já, moje máma, moje ségra Kačka, Šárka a psiska. V 8 jsme se dostali v Praze do zácpy, kde jsme stáli celou hodinu, ale takových bylo podstatně víc, takže s přejímkou nebyl žádný problém, jen chlapíkovi v kostkované kšiltovce byla zima, tak nám utekl se vstupáky a nás nehctěli na výstaviště pustit... ;-)

Celý den jsme byly docela vynervované, že když soutěží pouze 4 dvojice, tak nechcem skončit 4.! Neulehčil nám to ani Comík, který si vzpomněl, že se vlastně trochu bojí v hale, tak radši nebude skákat na záda a bude čumět, kde co lítá... S těmi zády jsme bojovali hodně, asi pětkrát za sebou se v hale cvik nepovedl, tak jsme museli jít ven, kde se to taky asi dvakrát nepovedlo, ale nakonec se podařilo. Čili ještě šup do haly zkusit to tam. Hned dva pokusy byly OK, tak jsme to už nechaly, že to snadbude dobré (ono by to opakování ale stejně už nepomohlo), no a nebylo :-( Jinak zbytek sestavy byl celkem dobrý, chytaly jsme místy se Šárkou výtlemy, kvůli přidané vojenské gestikulaci, ale kluci cvičili, neutekli a nevyváděli naprosté kraviny, takže spokojenost :-) I když mohly se ty borderky tvářit trochu borderkovatějc (= dychtivějc) ;-) Trochu nás překvapilo hodnocení uměleckého dojmu - 8 b., 8,5 b. a 6,75 b. Výrok rozhodčích je nenapadnutelný, ale snad po celou dobu mistrovství se čísla lišila maximálně o 1 bod, u nás je to skoro o 2... Pro nás ale bylo důležité, že se naše vystoupení lidem líbilo. Jo a mimochodem, benjamínka mistrovství bychom si odvezli, kdyby si někdo pamatoval, že si nás nepamatuje z loňska (tudíž jsme NEBYLI NIKDY na MČR) a kdyby byli připravení, že může být více než 1 nováček (ale to by byla už jen krásná třešnička na dortu, to je vážně detail) ;-)

Závody měly nějaké vady na kráse (zpoždění téměř 2 hodiny, před vyhlášením výsledků další 2 hodiny čekání), ale pořadatelé si nás nakonec úplně získali tím, co jsme dostali za ceny :-) Každý účastník obdržel 2 tašky s granulemi a kyblík (taky se žrádlem). A ceny pro vítěze byly taky bombastické! My ve dvojici jsme si celkem domů odvezli necelých 30 kg žrádla pro psy, a to prosím za druhé místo!!! To je opravdu nevídané!

Tím, že jsme se zúčastnili těchto dogdancingových závodů, asi naše kariéra zase na rok končí, tanec se psem je podle nás nejtěžší kynologický sport (ať mi, prosím, neoponuje ten, kdo to nikdy nevyzkoušel!!!) - bez odměny provádět strašně moc různých cviků na malém prostoru, za doprovodu hudby, všude kolem lidi, psi... Proto nám více než jednotlivci vyhovují dvojice, kluci se mnohem víc snažej, když viděj, že maká kámoš.

Ale do dvojic zase za rok vymyslíme pěknou sestavu, seženeme kostýmy a nacvičíme to, takže se máte opět na co těšit! ;-) Ještě jednou díky Alče, mámě, Kačce za video a všem dalším ze všechno ostatní! (Speciální poděkování Janě Vadasové za parádní poklonu! Díky :-) )

VIDEO , foto elisblue.wz.cz, foto Alča Smolíková a bude i TV rozhovor :-P